V příbězích o hledání štěstí hrdinové často dospějí k závěru, že ty nejkrásnější věci bývají v životě zadarmo. Ella a Jan si vlastní štěstí vylepšili i vysněným bydlením na venkově.
Stahování za snem
Ella se rozhodla. Už žádné ranní zácpy, stres a nekonečné pracovní telefonáty. Díky svému zaměstnání měla možnost poznat skutečnou tvář života ve velkoměstě a po několika letech dřiny a ustavičného odříkání soukromých radostí se jí podařilo to, o čem mnozí z nás jen sní. V práci dala výpověď a spolu se svou rodinou se přestěhovala na venkov. Předcházelo tomu několikaměsíční rozhodování, ale fakt, že byla s manželem zajedno, co se týče jejich dalšího života, jakož i místa, kde chtějí vychovávat své děti, celý proces výrazně usnadnil.
Můj hektický život je minulost. Návrat k přírodě a tradičním hodnotám vnesl do našich životů klid. Máme všechno, co potřebujeme. A možná i víc, než bychom měli, kdybychom žili ve městě. – Ella, majitelka domu
venkovský obývací pokoj s vánočním živým stromkem, koši na dřevo a kožešinou
Trendem jsou dva vánoční stromky, oba jsou soustředěny ve společenské místnosti. Tento Ella ozdobila, čímž ho povýšila nad druhý nacházející se docela blízko – vedle sedačky. Jeden zdobený, druhý ponechán své prostotě. Tak se nebijí o přízeň.
Trvalo několik dlouhých měsíců, než se mohli konečně nastěhovat do svého vysněného domu. Ten si navrhli sami, přesněji její manžel Jan, vystudovaný architekt s neobvyklým pohledem na tradiční bydlení s moderními vymoženostmi. Našli si pozemek na venkově. Stála na něm stará stodola, někdejší součást hospodářství, která už několik desetiletí zívala prázdnotou a chátrala. Jan jako nadšenec obnovy a záchrany starých budov se už při první obhlídce do ní zamiloval. A přestože Ella zpočátku neviděla možnosti, které nabízela (včetně pozemku, na kterém stála), rozhodla se plně důvěřovat svému manželovi. A dodnes toho nelituje. „Zatímco já jsem viděla jen zchátralou stavbu, můj muž v ní našel obrovský potenciál,“ vzpomíná.
